Poslední poprava v Terezíně

Již po šesté ve 4.00 ráno, tentokráte 19. 5. 2019, se vydalo 51 slavnostně oblečených studentů do Terezína. Cílem jejich cesty bylo opět popraviště v Malé terezínské pevnosti, která od června 1940 sloužila jako věznice pražského gestapa. Studenti si společně s  paní prof. Polákovou připomněli a zároveň uctili památku posledních 51 obětí nacistické zvůle. Poprava vesměs mladých lidí ve věku kolem 25 let se uskutečnila dne 2. května 1945. Bylo to pouhé tři dny před odchodem dozorců z pevnosti. Realizoval se tak rozkaz K. H. Franka, který přímo zapadal do plánu nacistů v rámci tzv. ARLZ. Byla to poslední křeč, ve které si nacisté dokazovali svoji moc, zametali stopy a stupňovali svoji krutost a nenávist k jakémukoliv projevu resistence.

Celý akt proběhl v režii našeho gymnázia. Nejprve přečetla svůj projev dr. Poláková. Jako každoročně, i letos vzpomenula jmenovitě osudy dalších pěti z celkového počtu zastřelených a ukončila ho slovy – My napomeneme! Poté se ujal slova student sexty A Filip Mráček, po něm přečetla omluvu za členy Dolnosaského spolku pro Terezín paní Monika Juttner a v češtině po ní text přetlumočila studentka 3. ročníku Eliška Gottwaldová.

Pietní akt spojený s položením kytic za účasti vojenské stráže ČR, Klubu vojenských výsadkových veteránů Chrudim, příbuzných popravených, předsedkyně KALFu Jany Vrzalové a zaměstnanců Památníku Terezín ukončila společně, od srdce zazpívaná národní hymna.

Miroslava Poláková