Před půl sedmou ráno jsme za doprovodu pánů profesorů Hlaváče a Tomaly odjeli Leo Expressem ze Starého Města do Prahy. Cesta proběhla bez incidentu, a tak jsme do hlavního města dorazili v dobré náladě s pocitem, že nám vše vychází. Z tohoto stavu mysli nás nevyvedl ani pracovník Pražské integrované dopravy, který nám odmítnul uplatnit slevu na jízdné. Po debatě, při níž se ukázalo, že pán za přepážkou není s to pochopit, že některé školy stále nevyužívají ISIC, vyšlo najevo, že nám slevu uzná, ale jen když si stáhneme speciální aplikaci a prokážeme se kartičkou školy.
Po tomto drobném zdržení jsme se krátce zastavili na hotelu, kde jsme si odložili zavazadla. Následovala přestávka na oběd, po které jsme se vydali k domu Černé Matky Boží. Tam se nám stal průvodcem pan doktor Samohýl, který nám povyprávěl důležité informace o kubismu a jeho historii nejen v Praze. Součástí přednášky byla i návštěva kubistického muzea a procházka po pražských památkách postavených v duchu tohoto slohu.
V druhé části odpoledne jsme se vydali na nádraží v pražských Bubnech, které je spojeno s deportacemi českých Židů do koncentračních táborů, a prohlédli si „bránu nenávratna“, památník, který připomíná oběti válečných deportací.
V podvečer jsme se odebrali na hotel a připravili se na divadelní ztvárnění Shakespearových sonetů v Divadle v Dlouhé. Představení na nás všechny silně zapůsobilo, i když celkové dojmy byly ve třídě smíšené.
Ve čtvrtek se naše skupina vydala přes Karlův most do Werichovy vily a před obědem jsme se podívali na Prahu ze střechy Lucerny. Po obědě, který ne všichni stihli ve vymezeném čase, jsme navštívili zahrady Valdštejnského paláce a Pražský hrad.
Čtvrteční divadelní představení se jmenovalo Falešná nota a zhlédli jsme ho na scéně V Řeznické. Po skončení jsme mnozí měli mrazivý pocit, ale naštěstí nás cesta zpět na hotel zahřála, a tak jsme mohli klidně spát.
Pátek se nesl ve znamení moderních dějin. Dopoledne jsme navštívili Vyšehradský hřbitov a kostel sv. Cyrila a Metoděje s kryptou, v níž za svou vlast hrdinsky položili život výsadkáři z operace Anthropoid. Odpoledne jsme si díky skvělému výkladu pana profesora Křápka připomněli památku studentů Jana Palacha a Jana Zajíce.
Poslední divadelní představení byl muzikál v Divadle Komedie, po kterém jsme se všichni shodli, že umělci předvedli (obzvlášť z hudební stránky) skvělý výkon.
Sobotní dopoledne bylo ozvláštněno návštěvou Národního muzea. Kolem poledne jsme nastoupili do vlaku (tentokrát spadajícího pod České dráhy), který nás bez potíží odvezl zpět na Moravu.
Jakub Vejrosta, 8.OA