Jak se těží lithium a cín

Poutavě uvést článek je skoro nadlidský výkon, a protože si myslím, že jsem tak právě učinil, můžu přejít k věci.

Když jsme dostali od našeho nového profesora biologie Jana Duška nabídku stát se řešiteli soutěže Bohatství Země, nemohli jsme ji jen tak nechat být, a tak jsme již v půlce září měli sestavený tým, ještě konkrétněji AZ-Tým, který je připravený nevzdát se, i když okolnosti nejsou optimální. A tak po úvodním workshopu, který se konal 4. října na Masarykově univerzitě v Brně, kde jsme dostali úvodní informace, vyrazili už jako celý tým na Cínovec do Krušných hor, kde nás měly čekat dva dny, které nám měli pomoct v řešení celého projektu, který se skládá z ekonomické, geologické a technické části. V pondělí 21. 10. jsme si přivstali, abychom stihli autobus v 6:40 do Brna, kde jsme měli mít dvaceti minutovou rezervu na přestup do objednaného autobusu, který nás měl dopravit až k hotelu Pomezí. Z té se stalo téměř půlhodinové zpoždění, a tak jsme do cíle dorazili ještě o něco později.

Ve 14:00 – tedy poté, co jsem přišel na to, s kým budeme na pokoji (a došlo mi, že tihle mě rozhodně nenechají na pokoji), začala série přednášek, jejichž konec byl zároveň začátek konzultací projektu.

Druhý den jsme ihned po snídani vyrazili těsně za hranice ČR, kde nás čekala prohlídka dolu Zimmwald, kde se až do roku 1956 těžil cín. Dozvěděli jsme se skutečně vše, od průzkumů lokality a historie přes techniku těžby až po těžené materiály. Poté jsme se ještě přemístili do firmy Geomet Dubí, kde se nás ujal geolog Vojtěch Šešulka, který hovořil o procesu schvalování těžby lithia, shánění peněžních prostředků a geologických průzkumech právě na Cínovci. Pak jsme již jen nasedli do autobusu a doufali, že stihneme přestup v Brně. Tak se nakonec stalo a my jsme v úterý 22. 10. dorazili všichni v pořádku domů.

Nyní je to již všechno na nás – a já doufám, že tradici této školy nezměníme a jako každý rok bude naše škola mezi třemi nejlepšími. Na tom máme osobní zájem – odměna v podobě možnosti přijetí na některé obory MUNI je skutečně lákavá.

autor a fotograf: Adam Zimčík, 5.OA