Dějepisné okénko od Slovanů až po T. G. Masaryka

Jak asi vypadá největší velkomoravské hradiště? Co se na místě jeho výskytu doposud nalezlo? Jak Slované tehdy žili? Odpovědi na tyto otázky jsme byli připraveni se dozvědět na první zastávce naší exkurze, a to v Mikulčicích, na místě, kde dřív stávalo největší slovanské hradiště na našem území. Cesta za poznáním začala u mapy hradiště. Největším překvapením se určitě stal počet kamenných kostelů, které na tomto místě byly postaveny. Milá paní průvodkyně nás zároveň nechala si sáhnout na tehdejší keramiku a její běžné zdobení. Na druhé zastávce jsme si přečetli text psaný hlaholicí (my úplně ne, ale paní průvodkyně nám jej ochotně přečetla i přeložila) a prohlédli si dobové oblečení. Nepovšimnuty nezůstaly ani šperky a zdobná nákončí, která byla nedílnou součástí každého oděvu. Na závěr prohlídky jsme se vydali po cestě, po níž se dřívější obyvatelé hradiště také procházeli, a završili jsme ji společným focením. Fotografie nám samozřejmě vylepšil mírný vítr. Závěrem jsme se hrdinně rozhodli vylézt na rozhlednu, někteří její schody zvládli během, jiní raději kontrolovali každý krok, ale nakonec všichni společně překonali tuto výzvu a vyšli až na vrchol.   

Tímto náš výlet za poznáním ale ještě nekončí. Moc jsme se v autobusu neohřáli a už jsme vystupovali u muzea našeho slavného Tomáše Garrigua Masaryka v Hodoníně. O této osobnosti teď už víme nespočet informací, o jeho životě i názorech, zároveň nám ale byl i inspirací a ukázal nám, že i bez výborných známek na vysvědčení se dají dokázat velké věci. 

Tímto byla naše exkurze zakončena, dozvěděli jsme se spoustu nového, ale zároveň jsme toho, díky naším hodinám dějepisu, už spoustu znali. Velké poděkování patří naší paní profesorce Čoupkové a panu profesoru Machalovi, bez nichž by se exkurze nemohla stát skutečností.

Eliška Molnárová, 2.D