Úvodem bych rád poděkoval Janu Caklovi, řediteli oddělení propagace ČD za umožnění použití oficiálního loga a fontu Českých drah. Rád bych taky poděkoval celému týmu railreklam, který celý náš polep stihl vytisknout a nainstalovat ani ne týden od chvíle, co jsem zaslal tisková data (která byla navíc špatně). Oba naše polepy můžete vídat až do 28. 10. na některých soupravách Slováckých expresů.
Článek je napsaný retrospektivně.
Před tím, než jsme v sobotu 8. 10. odjeli zpátky domů, jsme všichni hned po snídani navštívili Památník na Vítkově. Ten mnohé zaujal svou monumentálností, stejně jako drahými použitými materiály.
Páteční den jsme každý zakončili jinak-část třídy komedii Pohřeb až zítra ve Švandově divadle, druhá část třídy pak Pygmalionem v Divadle Na Vinohradech. Před tím jsme společně navštívili Židovský hřbitov a Pinkasovu synagogu, která slouží také jako památník obětem Holokaustu. Ten den jsme zvládli i muzeum Karlova Mostu a plavbu po Vltavě.
Čtvrteční večer byl ve znamení Utrpení mladého Werthera v Divadle D21 pro menší půlku z nás a Macbethem v Činoherním klubu pro tu větší půlku z nás. Během dne jsme pak navštívili Národní muzeum, Památník heydrichiády a hřbitov na Vyšehradě.
To středeční večer jsme všichni zakončili společně baletem Romeo a Julie ve Státní opeře. Toho odpoledne jsme absolvovali procházku Prahou, doplněnou o vytříbené fyzikální zajímavosti nejvyšší kvality. Ale abych nebyl tak jednostranný, tak historických zajímavostí jsme neslyšeli o nic míň.
Celý výlet začal vlastně už v úterý 4. 10. večer. Všichni jsme totiž byli napjatí, jestli na soupravě do Veselí nad Moravou, se kterou jsme další den ráno měli jet do Prahy, bude náš polep. Tím jsme chtěli paní profesorce oznámit naše tajné téma stužkovacího večírku „Vlaky a železnice“ (naše třídní je nadšená železničářka). Když jsem ho na vlaku ten večer skutečně uviděl, minimálně já jsem si dost oddechl.
Výpisek z článku od Evy Smetanové:
„vy jste střelení!“ říkala /Romeo oslnil nejednoho z nás/kolik oveček šlo přes cestu?/důvěrné vínečko se slečnou herečkou/1357 9.7. 5:31/dobrých lidí se vleze/bezbřehá debata do pěti do rána/zcela vědomé bloudění na Vítkově/pár posledních dramat během cesty domů/a konec.
Autor a fotograf: Adam Zimčík