V květnu jsme se v rámci programu Erasmus zúčastnili týdenního výměnného pobytu ve Španělsku, kde jsme bydleli u španělských rodin a navštěvovali místní školu. Poznali jsme jejich kulturu, zvyky, tradiční jídla a skvělé nové kamarády. Během pobytu jsme navštívili několik zajímavých míst, jako jsou třeba krásné místní pláže, Museum del Port nebo římskou část Tarragony. Díky této zkušenosti jsme jim pomohli zlepšit angličtinu a oni nám na oplátku španělštinu. Každý z nás si ze Španělska odvezl spoustu hezkých zážitků jak s kamarády, tak i jednotlivé zážitky s rodinami.
První den jsme se vydali na delší procházku po plážích. Díky procházce se nám povedlo prozkoumat nádhernou krajinu a po cestě se nám také naskytlo spoustu zajímavých výhledů – zejména na dechberoucí přírodu. Odpoledne jsme dostali volný program, a jelikož se nám ty pláže natolik zalíbily, rozhodli jsme se na jedné z nich strávit zbytek dne. Dokonce jsme se vykoupali v moři. Voda byla sice poměrně chladná, ale ten zážitek za to stál.
V úterý jsme se zapojili do vyučování a poté následovala prohlídka města Tarragona. Viděli jsme historické centrum, v němž se nacházela dochovaná část římských hradeb zároveň s pozůstatky okruhu pro závodní kočáry, a z dálky jsme si také mohli prohlédnout amfiteátr ležící těsně u pláže. Později jsme nahlédli i do muzea figurín a poznali příběh, jenž za touto tradicí, která na první pohled připomíná náš Masopust, stojí. Odpoledne nás zastihly nečekaný, zato vydatný déšť, ale naši španělští výměnní studenti na tak prudkou změnu počasí chvatně zareagovali a vzali nás do velké herny vybudované na kraji města poblíž nákupního střediska. V herně se nacházeli různé arkády, avšak my jsme se nejvíc těšili, až si budeme moct zahrát bowling. Celkově jsme si v herně užili spoustu zábavy.
Následující den jsme zamířili do již zmíněného přístavního muzea – Museum del Port –, kde jsme se dozvěděli o pozdějších dějinách města a jakou v nich rybářství hrálo roli. Pak se nám povedlo nakouknout do aukční síně nedaleko muzea. Přívětivý pán nás provedl rybářskými doky – které zrovna nevoněly jako rozkvetlá louka – a vysvětlil nám, jak funguje a kdo všechno je potřeba během aukce. K našemu překvapení se dnes už většina akucí odehrává online a lidé si prostřednictvím svých obrazovek vybírají kýženou „mořskou potvůrku“. Ta je po usmrcení naložena do krabice a skladována v docích, dokud si pro ni nový majitel nepřijede. Odpoledne jsme strávili o něco méně náročnou aktivitou, jež nezatěžovala všechny naše smysly, a tou bylo nakupování. Prošli jsme snad celým nákupním centrem ve snaze najít drobný dárek, který bychom mohli přivézt našim blízkým a který by se nám přitom vlezl do už tak přecpaných zavazadel, a zároveň jsme se pokoušeli ulovit i něco pro sebe.
Ve čtvrtek jsme navštívili Barcelonu. Vyrazili jsme brzy ráno, abychom stihli všechno, co jsme si na tento den naplánovali, a do Barcelony jsme přijeli o půl jedenácté. Nejprve jsme zamířili k architektonicky významným domům, jež navrhoval sám Antoni Gaudí – známý španělský architekt, který vytvořil i plány pro celosvětově známou katedrálu Sagrada Familia. Prošli jsme populární ulicí La Rambla a zavítali jsme na místní trh Mercat, proslulý svým pestrým výběrem čerstvého ovoce a kvalitních mořských plodů. Tam jsme si dali na chvíli rozchod, abychom stihli pořádně načerpat zdejší kulturu. Následně jsme se vydali do oceánografického muzea, kde jsme si prohlédli pro nás exotické stvoření žijící v okolních mořích. Naší poslední zastávkou v Barceloně se stala právě Sagrada Familia, do které nám ale nebyl umožněn vstup. Jde o celoročně turisticky hojně navštěvovanou atrakci, tudíž je téměř nemožné ukořistit lístky méně jak tři měsíce předem. Jenže my neklesáme na mysli a doufáme, že třeba příště se nám podaří spatřit krásu této katedrály i zevnitř. Nakonec jsme se totiž všichni shodli, že Barcelona je velké město a nelze jej projít za jeden pouhý den. To nás aspoň donutilo uvažovat o tom, že se tam jednou vrátíme.
Poslední den jsme strávili všichni spolu jako jedna velká rodina a zakončili jsme jej společnou večeří v honosné restauraci, kde jsme ochutnali místní speciality a výbornou španělskou kuchyni. Po večeři jsme se šli podívat na nácvik Castells – lidských věží. Ačkoliv se tento sport může zdát jako poměrně nebezpečný, všichni účastníci byli profesionálně jištěni. Rozhodně šlo však o strhující podívanou. Nelze tedy říct, že by poslední večer nebylo veselo – přestože nás celý den doprovázela smutná nálada z loučení.
Tento silně emotivní zážitek nelze shrnout pár větami, ale přesto se o to někteří pokusili:
„Šlo to jedinečný lingvistický zážitek plný nových chutí, zážitků a pocitů. Jsem vděčná za tuto příležitost a doufám v další obohacení mé slovní zásoby.“
„Určitě jeden z nejlepších školních výletů! Potkala jsem spoustu skvělých lidí, nejen ze Španělska ale i od nás ze školy. Procvičila jsem si svoji španělštinu s rodilými mluvčími, což mi neskutečně pomohlo překonat svůj strach z mluvení cizím jazykem. Na tuto výměnu budu dozajista ještě dlouho vzpomínat a už teď se nemůžu dočkat, až k nám Španělé přijedou v září!“
„Bylo to opravdu neskutečné! Nejraději bych tam zůstala.“
Na závěr bych chtěl jménem celé naší skupinky srdečně poděkovat oběma pedagogům, kteří celý výlet sami naplánovali a zorganizovali. Určitě stojí za to vyzdvihnout, jakou s námi měli svatou trpělivost. Děkujeme vám za nezapomenutelný týden! Pevně doufáme, že si to příští rok zopakujeme.
A Ty, milý čtenáři, pokud stále váháš, zda se přihlásit do nějaké takovéto výměny – ať už se jedná o Španělsko či kteroukoliv jinou zemi –, věz, že tím nic neztratíš. Naopak získáš hromadu nedocenitelných zkušeností a potkáš spoustu nových lidí, s nimiž by ses za jiných okolností neměl šanci spřátelit. Jelikož ta přátelství, jež pojí silný zážitek, vydrží nejdéle.
Jiří Pompa, 1.D