Do Španělska. Do Španělska? Do Španělska! Ano, do Španělska. Tam mělo deset studentů ze třetího ročníku možnost i díky podpoře z programu Erasmus+ strávit týden plný poznávání, vytváření nových přátelství a zlepšování svých jazykových dovedností.
Našim cílem se stalo město Almuñécar a místní střední škola Al Andalus, jež se pro letošní školní rok stala partnerem naší školy v rámci projektu Erasmus.
A jak náš týden v této zemi jamónem, corridou, bocadillos a flamencem oplývající probíhal? To se dozvíte v odstavcích níže.
5. listopadu – úterý
Rozkaz zněl jasně. Skupinka deseti studentů a dvou profesorů musí provést přesun z Uherského Hradiště do Vídně za každou cenu. To se podařilo celkem bez problémů, takže nám zbylo ještě dost času na prozkoumání tohoto rakouského hlavního města a zkušeností s tím, jak funguje a nefunguje místní úschovna zavazadel.
To hlavní nás ale teprve čekalo. K odpoledni následoval přesun na místní letiště, ze kterého jsme se vydali na tři a půl hodinovou cestu směr Málaga. Po další hodině jízdy autobusem jsme se konečně dostali do Almuñécaru, kde si nás vyzvedly naše hostitelské rodiny.
6. listopadu – středa
Je středa, a seznámit se s novými lidmi je třeba. A to konkrétně s deseti španělskými studenty, kteří se na tento týden stali našimi výměnnými parťáky. Za pomoci několika aktivit a her se nám podařilo se navzájem poznat.
Odpoledne pak probíhala procházka po krásách Almuñécaru zakončená na místní pláži, pro některé z nás spojená i s koupáním v ne už moc teplém moři.
7. listopadu – čtvrtek
Tenhle den byl v plánu výlet do Alhambry. Někteří jsme věděli, že to je druh auta Seat, další věděli, že se prodává takové pivo. Je to ale také pevnost nad městem Granada, které bylo naším cílem jakbysmet.
Nádherné zahrady, vyhlídky s pozadím v podobě zasněžených vrcholků pohoří Sierra Nevada, stavby v arabském stylu nejen v proslulé čtvrti Albaicín, a pro Španělsko typické tapas v místní hospůdce. To se rovná skvěle strávený den.
8. listopadu – pátek
Do Málagy jsme sice přiletěli, ale bylo třeba ji také více prozkoumat. Místní muzeum, katedrála a procházka po městě nám k tomu velmi pomohla. A také místní nositel převleku Mickey Mouse, jenž se postaral o velký zážitek pro některé španělské kamarády.
Druhou část dne jsme věnovali návštěvě jeskynního komplexu Cueva de Nerja, který byl jedním slovem impozantní. A další dvě pěkné zastávky v podobě ikonické vesnice Frigiliany a vyhlídky Okno do Evropy na pobřeží města Nerja byly už jen pěknou tečkou na konci celého dne.
9. listopadu – sobota
V sobotu jsme vyrazili v ryze českém složení na výlet do horského města Ronda. Místní výhledy do hlubokého údolí byly dechberoucí, stejně jako pohled na místní dominantu v podobě téměř 100 metrů vysokého mostu klenoucího se nad roklí. Jelikož paní profesorka Hofmanová tohle město dobře zná, tak na pořadu dne byla i návštěva místní vyhlášené restaurace specializující se na tapas.
Vzhledem k aktuální pozici se nabízela i cesta na Gibraltar, tato možnost ale byla s velkým nadšením přijata pouze třemi členy našeho kolektivu, a tak proběhl výsadek většiny v přímořském letovisku Marbella, a zbytek, tedy dva studenti (včetně mě) a pan profesor Šmejkal, se vydali vstříc této britské exklávě. Večer jsme se vrátili všichni spokojení, každý si odpoledne užil dle libosti.
10. listopadu – neděle
V neděli jsme dostáli názvu tohoto dne, což znamená, že náš den byl odpočinkový a volnější ve společnosti našich hostitelských rodin. Odpočinek byl potřeba, protože celodenní výlety byly někdy náročné.
11. listopadu – pondělí
Je to nepříjemné, ale všechno jednou končí. A ve znamení konce naší výměny se nesl dnešní den. Dopoledne jsme měli možnost nahlédnout do hodin angličtiny a španělštiny, poslechnout španělskou hudbu a zhlédnout ukázku flamenca.
Procházkou po Almuñécaru to začalo a tou to také skončilo. Následovalo už jenom rozloučení s našimi parťáky a cesta na letiště do Málagy. Ale abych nekončil úplně smutně, útěchou nám může být konec měsíce dubna, kdy naši španělští kamarádi přijedou zase k nám.
Na závěr jsem chtěl napsat nějaké moudro, ale místo toho vám dám radu: když nevíte, jak zakončit článek, nechte to na ostatních. Dovolte, abychom vám nabídli pohled a zhodnocení od některých z nás:
- Jsem ráda, že jsem se mohla účastnit téhle úžasné výměny se super lidmi. Ze Španělska si odvážím spoustu krásných zážitků, ať už s rodinou na venkově nebo ze společných výletů dohromady i jen s naší skupinkou. Společně jsme zde strávili krásné chvíle, ale utekly velice rychle a loučení bylo pro některé z nás velmi náročné.
- Pro všechny krásy andaluské přírody i architektury jsem hlavně nesmírně rád, že jsem dostal šanci seznámit se s několika skvělými lidmi a společně objevit jejich kulturu a každodenní život. Do dalších let je to pro mě obrovská zkušenost a samozřejmě také nádherná vzpomínka.
- Těch pár dnů ve Španělsku uteklo neskutečně rychle. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, nových míst a prožila plno krásných okamžiků. Ať už večerní koupání s kamarády v chladném moři, procházení po nádherné Rondě s ochutnávkou vyhlášených tapas nebo jen chvíle strávené v hostitelské rodině. Na to vše budu ještě dlouho ráda vzpomínat.
Velké poděkování na úplný konec patří paní profesorce Hofmanové a panu profesorovi Šmejkalovi, kteří pro nás tohle všechno připravili a nachystali. Stálo to jistě nemalé úsilí a dlouhé přípravy, ale také to stálo za to, a věřím, že jsme si to všichni užili, jak nejvíc to šlo.
Tomáš Peterek, 3.D