I naše třída 4.D se tento podzim zúčastnila exkurze do Prahy, kterou jsme zahájili v neděli 24. září.
Po prvních 10 kritických minutách, kdy nám pražští řidiči předvedli, jak se řídit nemá, jsme se dostali na hotel, zanechali tam naše zavazadla a vydali se na edukativní procházku po Praze. Při ní jsme mohli zahlédnout spousty známých památek a míst, jež jsme měli doplněné o historický výklad pana profesora Machaly a naší třídní profesorky Čoupkové. Naše cesty nás zavedly až na Vyšehrad, kde jsme zavítali i na hřbitov a vzdali poctu mnohým významným českým osobnostem. Na naší exkurzi nesměl chybět ani Pražský hrad, prohlídka katedrály svatého Víta, Zlatá ulička a mnohé další. Procházkami po různých ulicích jsme se aspoň na chvíli přiblížili našim spisovatelům, kteří jimi dennodenně procházeli. Dále jsme si v Resslově ulici připomněli odvážný čin našich parašutistů. Vydali jsme se na prohlídku do Armádního muzea, na Neviditelné výstavě jsme si zkusili, jaké to je být nevidomý, a náš pobyt v Praze jsme završili návštěvou Národního muzea, kde jsme měli možnost zahlédnout originální sošku Věstonické venuše.
Krásy Prahy jsme viděli jak za slunného dne, tak i ve večerním šeru. Procházet se po Karlově mostě a sledovat odrážející se oblohu na řece Vltavě byl jeden z mnoha kouzelných okamžiků, které se nám zde naskytly. Následující večery jsme se vypravili za kulturou do divadel. Hned první hra, Nebezpečné známosti ve Stavovském divadle, nám nastavila laťku vysoko. Můžeme říct, že v nás zanechala plno dojmů, které – slovy hrdiny Valmonta – „byly silnější než my a tak dále“, a to bylo potřeba pořádně literárně rozebrat. Plní očekávání jsme se následujícího večera nemohli dočkat hry Romeo a Julie v Divadle na Vinohradech. Bohužel ta byla zrušena, ale byla nám nabídnuta alternativa – Obchodník s deštěm. Zde si naši pozornost dozajista získal představitel titulní postavy a lamač dívčích srdcí Marek Lambora.
A tak jsme ve středu nasedli na vlak plni dojmů, nabití novými vědomostmi, avšak zcela vyčerpaní a se slovy „Hele, koukejte, to je Hradiště…“ jsme se navrátili domů. Na výlet do Prahy budeme všichni ještě dlouho s úsměvem na tváři vzpomínat.
P.S. Moc bychom chtěli poděkovat panu profesoru Machalovi a paní profesorce Čoupkové za zrealizování naší exkurze, vytváření příjemné atmosféry, za důvěru, kterou nám poskytli, „a tak dále…“
4.D