Na tomto červnovém kurzu jsme se vrátili ke svým pradávným pudům – šplhání. V moderním světě tedy lezení na umělé stěně. Kurz rozhodně nebyl odpočinkový, ale plný pohybu.
Každé ráno jsme nasedli na brzký autobus do Zlína, kde se nachází lezecké centrum Vertikon – Singing rock. Během 4 dnů nás naši dva pohodoví instruktoři učili pravidlům a schopnostem, které tento fyzicky náročný a technický sport vyžaduje. Seznámili jsme se základním vybavením, jako je sedák a jistící pomůcky, za chvíli jsme už všichni uměli uvázat dvojitý osmičkový uzel a po teoretické části jištění jsme vzali život svých spolužáků a kamarádů doslova do vlastních rukou a pomalu se začali učit jistit. A co taky patří k lezení? Padání! Ať už to některé potěšilo nebo ne, tak jsme si vyzkoušeli i padat (spíše skákat), čímž se nejen lezec učil věřit svému jističi, ale také jistič se učil zachraňovat lezce. Co se týče lana, lezec může lézt už na předem natáhnutém lanu = druholezec, nebo si lano může natáhnout sám = prvolezec. Převážně jsme lozili jako druholezci, ale prvolezectví jsme si ke konci také vyzkoušeli.
Tyto poslední příjemné 4 dny školního roku pro nás zorganizovala paní profesorka Mikulcová a byl to skvělý nápad, protože jsme si kurz všichni moc užili.
Hana Turčinová