Konec června zase nastal,
červnové kurzy volají,
jeden z nich čtyři z nás zlákal,
a je to ten literární.
V pondělí jsme v archivu zjistili,
že v devatenáctém století,
se zdejší profesoři soudili,
i za jedno šťouchnutí.
Když pak slunce úterní vychází,
vyrážíme ven s vílí a královskou podobou,
míříme totiž do MŠ Husovy,
udělat dětem zahradu pohádkovou.
Ve středu to už grády má,
jedeme až do Brna,
tam nám dialektologové vysvětlí,
že někde žlicou místo lžíce jí.
V den poslední zase vlakem jedeme,
ale do paláce nás pustit nechtějí,
nakonec se tam ale dostaneme,
a tak zjistíme, jak krásné to v Olomouci mají.
Závěrem bych ještě dodal,
kdo za tím vším stál,
byly to Polišenská Jitka a Čoupková Eva,
a to, že nás bylo málo, nakonec vůbec neva.
Štěpán Doležal, 5.OB