V dubnu přivítala naše škola francouzské žáky v doprovodu jejich učitelů, kteří k nám přijeli v rámci tradiční francouzsko-české školní výměny. Tu realizujeme pravidelně každý třetí rok a jsme nesmírně rádi, že i v tomto náročném a dost nepředvídatelném roce se nám ji podařilo uskutečnit. Stejně jako v předchozích letech nejprve naši studenti hostí své francouzské korespondenty a v červnu naopak budou Francouzi hostit nás ve svém městě Cholet na západě Francie. Chcete-li nahlédnout pod pokličku našich společných zážitků z první části výměny, začtěte se do komentářů našich studentů a prohlédněte fotky našich studentů.
Ester Maternová
https://itvs24.cz/uherske-hradiste/gymnazisti-ucili-francouzske-studenty-slovacke-tance
„Jsem moc rád, že jsem se odhodlal do výměny jít, stálo to za to. Moc jsem si tento francouzský, někdy únavný, ale především velice skvělý týden s Francouzi užil. Občas to bylo velice náročné, přece jenom Francouzi neumí anglicky (alespoň ten můj), takže mluvit francouzsky celý týden nebylo nejlehčí. Většinu času jsem se však domluvil zcela v pohodě, za to patří velké díky paním profesorkám.“
„Výměna se mi moc líbila. S delegací francouzských studentů i profesorů byla zábava. Naučil jsem se, že se nemusím bát mluvit a že se člověk vždycky nějak domluví. Spolu s francouzskými studenty máme mnoho zážitků a myslím, že například na kurz tance nebo párty, kde se naučili zpívat českou písničku, jen tak nezapomeneme. Děkuji moc všem našim profesorkám francouzštiny za skvěle naplánovaný program a úžasnou příležitost, která se mi naskytla.“
„Všichni Francouzi byli ze začátku lehce nervózní a zamlklí, jak by oni řekli – rezervovaní. Časem se ale, u někoho dříve, u někoho později, prolomily ledy a vznikla tak nová přátelství. Občas bylo těžké se domluvit, protože francouzsky prostě všechno vyjádřit nešlo, angličtině zase nerozuměli Francouzi, ale čemu všichni rozuměli, byla gesta a zoufalé máchání rukou.
Co se týče programu, byl skvělý, ptala jsem se své korespondentky, co se jí líbilo nejvíce, a přišla typická odpověď, že všechno. Podle mě se ale všem Francouzům určitě líbily tance, co jsme se učili s paní profesorkou Kraváčkovou.
V sobotu jsme podnikli spolu se spolužáky výlet do Olomouce a všem Francouzům se to, aspoň co nám oni řekli, moc líbilo. To bylo možné vypozorovat i z toho, jak neustále něco fotili. A že to občas fakt byly blbosti.
Celkově se výměna nesla ve velmi přátelském duchu, poznala jsem spoustu nových lidí, snad i zlepšila svou francouzštinu, protože u nás to anglicky fakt nešlo. No a teď si říkám, že mám za sebou tu v uvozovkách část „rodiče“, kdy se starám, neustále se ptám, jestli je všechno v pořádku, nabízím, co se dá, kladu dotazy, jestli není příliš horko nebo zima, a že vlastně za dva měsíce snad pojedu do Francie a teď to bude na někom jiném se ptát, jestli nemám hlad, a že já ho mít budu.
Chtěla bych poděkovat všem ostatním studentům, kteří se do výměny jakýmkoli způsobem zapojili a samozřejmě také všem profesorkám francouzštiny. Merci! En juin.“
„Celkově se mi výměna líbila a moc jsem si ji užila, přestože počasí bylo celý týden příšerné a byli jsme dost unavení, na rozdíl od Francouzů, kteří překypovali energií – tak si ještě vyšlápnem na Rochus, proč ne! Našli jsme odlišnosti i spoustu věcí, co máme společné; usilovně jsme konverzovali ve francouzštině a zároveň jsme Francouzům poskytli intenzivní trénink v angličtině, a tak vznikaly vtipné situace; dokonce jsme se učili vyslovovat dny v týdnu česky, šlo jim to skvěle. Za mě nezapomenutelný zážitek, těším se, až vyrazíme my tam.“
„Jsem opravdu ráda, že jsem se do výměny přihlásila. I přes počáteční ostych a únavu ke konci týdne jsem si to užila, poznala jsem nové lidi a už se těším na týden ve Francii. Byť byl začátek poměrně těžký, od půlky týdne to už opravdu stálo za to a je skvělé, že takové programy existují.“
„Být matka je namáhavější, než jsem si myslela. Každopádně i přes to, jak to bylo namáhavé, jsem si výměnu extrémně moc užila!“
„Výměna pro mě byla něčím úplně novým. V pozitivním slova smyslu. Nejenom, že jsem poznala spoustu nových lidí, ať už Čechů či Francouzů, ale také jsem dostala příležitost lépe poznat lidi, se kterými jsem trávila v lavicích několik posledních let, a které jsem vlastně tak úplně neznala. A v neposlední řadě také samotná francouzština. Být neustále v kontaktu s lidmi, kteří často jinak než francouzsky ani neumí, je opravdu obohacující.“
„Z počátku jsem měla stejně jako většina strach z toho, jak bude výměna probíhat. Byl to pro mě jakýsi výstup z komfortní zóny, nicméně nakonec jsem byla velmi mile překvapena. Nejen, že jsem dostala skvělou korespondentku, se kterou jsem sdílela mnoho společných zájmů, ale i ostatní Francouzi si mě snadno získali. Cítila jsem se mezi nimi příjemně, a dokonce jsem zvládla přirozeně komunikovat francouzsky. Někteří z nich mi opravdu přirostli k srdci, tudíž se nemůžu dočkat toho, až se s nimi v červnu znovu shledám.“