22. června 2024 v časných ranních hodinách jsme s pány profesory Ondrou, Berkou a Dostalem vyrazili na malebným údolím Engadin lemovanou cestu do Švýcarska, kde jsme nocovali, přes Rakousko a město Svatý Mořic, jež jsme navštívili.
Takto jsem pár dní po návratu z kurzu rozepsala tento článek. Teď, v půlce srpna, bude mít mírně odlišné pojetí. Nebudu vám tu předestírat snad až melancholicky chronologický popis sledu událostí – vždyť si to tak sama pamatuji matně. Některé návštěvy vypíchnu.
Ve Švýcarsku jsme v jiný den zavítali, díky panu profesoru Ondrovi, velkému milovníku čokolády, do čokoládovny s možností ochutnávky a nákupu, čehož jsme řádně využili. Snad všichni do jednoho zde pořídili převážnou část suvenýrů pro blízké v podobě nejrůznějších čokoládových produktů.
I když jsme v Itálii kvůli nepříznivému počasí museli oželet jednu ze dvou zajímavých projížděk lodí, viděli jsme toho spoustu. Z měst kupříkladu Milán, Veronu, Vicenzu, Padovu, Lugano a Locarno. Ostrov Isola Bella, mnoho jezer (Lago di Como, Lago Maggiore…) i kostelů a (křesťanských) památek.
Vzhledem k putovní povaze kurzu jsme se stravovali (i bydleli) v různých destinacích a vyzkoušeli tak mnoho druhů pravého italského jídla.
27. června jsme se vrátili brzy ráno opravdu unaveni, ale stejně tak spokojeni. Celková atmosféra kurzu byla výborná, o což se mimo jiné zasloužili výše zmínění profesoři, a patří jim za to náležitý dík!
Kateřina Odložilíková, 7.OA