1. den
Po dopoledni stráveném ve škole jsme se ale všichni těšili na to, co nás mělo čekat po obědě. Sraz u autobusu jsme měli naplánovaný na 13:00. Předtím jsme ještě pomáhali přinést do autobusu úplně nové vesty a pádla, bez kterých by nám to na vodě moc nešlo. Když jsme konečně autobusem vyjeli, vzpomněl si na nás i pan profesor Pavlica a poslal nám matematickou zábavu na cestu. V autobuse jsme si pouštěli písničky a někdy jsme si i společně zazpívali. Po příjezdu do kempu Pltník v Červeném Kláštore jsme si všichni vynesli věci na trávník, kde jsme si i následně postavili stany. Stany jsme si všichni zvládli úspěšně postavit. Někteří rychleji, někteří pomaleji, ale nakonec byli všichni šikovní a nikomu stan na hlavu nespadl. Co upoutalo pozornost některých z nás byl beach volejbal, který si i pár z nás zahrálo. Večer už jsme byli všichni utahaní z cesty a stavění stanů, a tak jsme si rozdělali oheň, kde jsme trávili i následující dva večery. Jako první jsme dostali nějaké instrukce od pánů profesorů na další den a pak jsme měli volnou zábavu. Skoro všichni jsme ale zůstali a zpívali jsme u táboráku při doprovodu kytar, které jsme si přivezli. Když už jsme uznali, že je pozdě, vydali jsme se do našich stanů, abychom byli připraveni na zážitky druhého dne.
Barbora Sluková
2. den
Hned ráno jsme odzkoušeli naše kuchařské schopnosti, při přípravě první snídaně v kempu. Následně jsme se stali svědky „divadelního představení“ jak se správně chovat v lodi. Exkurze v Červeném Kláštoru byla pro mnohé zajímavá a podání průvodkyně bylo velice poutavé. Hřebem tohoto dne bylo naše první seznámení s vodou a kánoemi. A nakonec jsme všichni byli překvapeni, že jsme dojeli skoro suší a bez zranění. Den jsme zakončili společným zpíváním u táboráku jako správní vodáci.
Rozálie Linhartová
3. den
Další den jsme se hned ráno sbalili a vydali se na naši druhou plavbu na řece Dunajci. Nalodili jsme se u nás v kepmu, ze kterého jsme pluli celkem 7 kilometrů dolů proudem až do Lesnice. Po cestě jsme míjeli nádherné výhledy okolních hor. I když nebylo moc pěkné počasí, panovala dobrá nálada a celou trasu jsme zvládli bez jediného cvakance. Po náročném úseku dvou kilometrů, kdy jsme museli nést lodě od řeky až k parkovišti, kde stál náš autobus, jsme si dali zasloužený oběd. Po cestě jsme se zastavili v obchodě u známého romského obchodníka Piera, kde jsme doplnili naše zásoby. Večer jsme ještě hráli hru kubb, která nás všechny moc bavila. Mezi kluky a učiteli došlo k sázce: kdo prohraje, bude se koupat v Dunajci. Na neštěstí kluci prohráli a museli do řeky. Náš poslední večer v Červenom Kláštore jsme završili opět u táboráku.
Tamara Valúšková
4. den
Sbalili jsme stany a vyrazili jsme na výlet do aquaparku Poprad. Moc jsme si to tam užili a zrelaxovali se po náročných dnech na vodě. Pobyli jsme tam něco přes tři hodiny a pak jsme se stavili doplnit zásoby do Lidlu. Přejeli jsme do nového kempu Nemecká a postavili jsme za deště stany. Nepršelo moc a ani dlouho, tak jsme hráli beach volejbal až do večera.
Albert Mikula
5. den
Sobotní ráno začalo jako každé jiné – snídaní. Hned po ní jsme se poprvé vydali sjíždět řeku Hron. Cesta po proudu nás zavedla až na místo s názvem U mokrého lakťa, kde jsme doplnili síly obědem. Poté jsme si zahráli volejbal proti učitelům, ve kterém jsme po velmi těsném souboji dokázali zvítězit, a znovu jsme vyrazili na cestu. Po plavbě plné přírodních překážek a spousty „cvakanců“ jsme dorazili do cílové destinace. Po návratu do kempu jsme se všichni sešli u ohně, zazpívali si, zahráli různé hry a společně zakončili tento vodácký kurz.
Štěpán Omelka
6. den
A je to tady, jakožto všechno dobré i vodácký kurz musel jednou skončit. Ráno vstáváme rozbití a unavení, se slzou ve víčku balíme stany a co nám v ten moment bylo realitou, zůstane už jenom vzpomínka, ale krásná vzpomínka. Tolik jsme se nasmáli, nazpívali a vykoupali téže. Řekl bych vám něco i o cestě autobusem, ale skoro celou cestu jsem prospal. Přijeli jsme do Uherského Hradiště okolo druhé hodiny odpolední, vytáhli jsme věci z autobusu, rozloučili se a vydali se každý svým směrem.
Martin Vaškových