V pátek 9. října proběhla v zaplněné aule pro naše studenty beseda s Janem Vaculíkem, který připomínal 100. výročí narození spisovatele Ludvíka Vaculíka, svého otce. Vzácná návštěva k nám zavítala ve spolupráci s Klubem kultury UH díky ředitelce Anně Stránské. Nevzpomínalo se pouze na slavného spisovatele a stěžejní osobnost českého disentu a samizdatu, ale Jan Vaculík přidal mnoho osobních vzpomínek, mluvil o životě v době normalizace, o životě v bytě, který 20 let odposlouchává STB, o nemožnosti svého studia… Přes vše, co musel osobně vytrpět, ke studentům promlouval velmi pozitivní a inspirativní člověk. Beseda tak nepřinesla „jen“ informace či vzpomínku na spisovatele, ale zanechala v přítomných pocity přesahující všední dny.
„Bylo zajímavé si poslechnout jeho pohled na všechno, ať už jak vnímal jeho nepřijetí na školy nebo jak to všechno vnímá teď.“ Daniela
„Celkově byla beseda velmi zajímavá a za mě ukazuje, z čeho by se lidé měli poučit, aby co nejlépe předešli nástupu podobného režimu a případné další ztrátě osobní svobody.“ Sára
„…zároveň jsem si začala víc vážit toho, že mám možnost v životě dělat, co já chci. (…) A přesto všecko, v jaké době žil a co mu všechno přišlo do života, působil strašně upřímně, šťastně a mile.“ Karolína
„…a taky i jeho vyprávění o různých lidech, co znal, bylo zajímavé, protože to ukazovalo, že každý se na to díval poněkud jinak.“ Anna
„Já bych vůbec nevěděl, jak bych naložil s tím, kdybych byl někde výše postavený v tom řežimu…“ Maxmilián
„Přednáška se mi moc líbila, celkově to mám ráda, když se můžeme o někom dovědět, slyšet jeho historky a názory. Líbilo se mi, že nám pan Vaculík řekl i o svém dětství a jak to s tatínkem měl.“ Barbora
„Pro mě byla přednáška velmi milým setkáním, při kterém se mi podařilo dívat na události té doby úplně jiným způsobem. (…) Člověk si v tu chvíli, kdy poslouchá, uvědomí, jaké má štěstí, v jaké době žije…“ Žofie
„Přednáška mě donutila hodně přemýšlet o době před rokem 89, ale jakýmsi jiným způsobem. Vždy jsem to brala jako takovou kapitolu v učebnici dějepisu, ale po výkladu pana Vaculíka, jakožto někoho, kdo tím byl v životě hodně poznamenaný, jsem se najednou začínala vciťovat do toho, jaké to muselo být.“ Lucie
„Beseda byla skvělá, pana Vaculíka se moc pěkně poslouchalo, jde vidět, že ho humor neopouští a že toho má moc co povědět. Jsem ráda za nabídku do divadla na Sekyru. Zároveň se mi líbilo, že povídal nejen čistě o otci, ale i o svém vlastním životě a dospívání.“ Viktorie
„Přednášky známých osobností nám pomohou si uvědomit, že není úplně snadné být příbuzný někoho slavného a známého.“ Lenka
„Z mého pohledu bych si asi nedokázala představit dojít domů a neříct rodičům, jaký jsem měla den atd., být neustále odposloucháván…“ Elen
„…každopádně byl Jan Vaculík velmi milý a dobře se to poslouchalo, mluvil tak přirozeně, nebylo to jak nějaký odborný text.“ Karolína
Jakub Tomala
foto: Lukáš Psík
fotogalerie: Beseda_Vaculik

