V rámci semináře počítačové grafiky jsme se zapojili do již čtvrtého ročníku projektu Studentské ohlédnutí s podtitulem Hradišťské mezičasy. Tentokrát jsme spolupracovali se Slováckým muzeem, v jehož archivu jsme studovali dobové fotografie Uherského Hradiště. Tyto historické snímky se staly výchozím bodem pro praktickou část projektu – na jejich základě jsme se pokusili znovu nafotit tatáž místa a zachytit je z co nejpodobnějších úhlů pohledu, avšak v současnosti.
Objektiv studentů se zaměřil na významné architektonické dominanty a lokality města, mezi něž patří budova gymnázia, Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, radnice, věznice či vlakové nádraží, ale také Jarošovský pivovar. Pozornost byla věnována rovněž tradiční slovácké búdě ve Smetanových sadech, pohledům ze Sadské výšiny i výraznému symbolu města – morovému sloupu na Mariánském náměstí.
Na výsledných fotografiích je patrný cit pro kompozici, detail i atmosféru. Studenti pracovali jak se širšími pohledy na město a jeho okolí, tak s architektonickými detaily fasád, střech a konstrukcí. Objevují se zde také symbolické motivy, například morový sloup či siluety církevních staveb, které výrazně pracují se světlem, stínem a kontrastem. Některé snímky zdůrazňují časovou rovinu a proměnu materiálů, jiné využívají roční období, počasí a specifické světelné podmínky, jež dodávají současnému městu odlišnou náladu oproti historickým předlohám.
Celkově projekt představuje Uherské Hradiště jako město, které si uchovává svou historickou identitu a zároveň se přirozeně proměňuje. Fotografie zde nefungují pouze jako vizuální dokument, ale také jako dialog mezi minulostí a přítomností – mezi archivním obrazem a osobním, současným pohledem mladé generace.
Dne 10. 6. 2026 v 16.00 proběhla v kině Hvězda vernisáž Studentského ohlédnutí za uměleckého doprovodu žáků ZUŠ a za účasti všech zapojených škol. Panely s vystavenými fotografiemi jsou instalovány v prostoru u kina Hvězda a zůstanou zde k vidění i po dobu konání Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Projekt tak symbolicky vstupuje do širšího kulturního dění města a nabízí návštěvníkům další vrstvu vnímání jeho proměn – propojuje historickou paměť s aktuální atmosférou místa.
Rád bych poděkoval Marku Malůškovi (ZUŠ), Andree Malinové (UMPRUM), Michalu Stránskému a Magdaleně Ďurďové (Slovácké muzeum) za skvělou spolupráci a možnost podílet se na tomto zajímavém studentském projektu.
Lukáš Psík