Studenti francouzštiny na naší škole mohou už šestým rokem využít možnosti měsíčního studijního pobytu ve spřáteleném lycée Sainte Marie v Cholet na západě Francie. Běžná výuka na francouzském gymnáziu i každodenní život s praktickým využitím toho, co se učíme ve škole, je jedinečná příležitost, jak se jazykově posunout, ale i vyzkoušet si svou samostatnost.
Krátký pozdrav z tohoto pobytu nám poslal Vojta Zimčík ze septimy A:
Jednoho dne vyjel z Vídně autobus se čtyřmi studenty třetího ročníku a namířil si to přímo do Paříže. Tam jsme po chvíli čekání přesedli a pokračovali do Angers, kde se nás ujaly dvě zaměstnankyně školy v Cholet, kde se nacházel náš cíl. Naše schopnost komunikovat mohla být trochu lepší, ale zkusili jste někdy po dvaceti hodinách jízdy autobusem mluvit francouzsky? Nicméně jsme dorazili ve zdraví a v asi z poloviny plné síle do naší adoptivní školy. Naše rodiny nás přijaly s úsměvem a my jsme se z posledních sil snažili tento pohyb obličeje alespoň napodobit. Tím začal náš měsíční pobyt ve Francii.
Ze zaslouženého odpočinku nás hned další den nemilosrdně vytrhl budík a my museli vyrazit do školy. Zde nás překvapily předměty jako například filozofie, trojhodinová hudebka nebo enseignement scientifique, kde jsme se učili chytat plankton. (Ptáte se proč? My taky.) Každopádně jsme nemuseli psát žádné testy, ale ty si na nás už jistě brousí zuby doma. Mile nás však překvapilo, že jsme mohli ve volných hodinách opustit školu a jít do města, z čehož pak ale trpěly naše peněženky…
Součástí našeho školního života se staly i obědy skládající se z předkrmu, hlavního jídla a dezertu. Nebyly nutně špatné, ale s naší školní jídelnou se nedaly srovnávat. V této jídelně si taky pro jídlo nejdete sami. S výjimkou předkrmu vám vše přinesou přímo pod nos. Dalším rozdílem je, že zatímco u nás se snažíme drobit do talíře, tady se drobí rovnou na stůl. Vzhled této jídelny po obědě by přivodil infarkt nejedné čistotné osobě.
I přes všechno, co nás potkalo, si tento pobyt velice užíváme a rozhodně bychom neváhali jet znovu, kdybychom mohli přeskočit francouzskou byrokracii a kdybychom nemuseli rozbít naše kasičky.
Tato mezinárodní akce byla podpořena prostředky z programu Erasmus, což je program EU na podporu vzdělávání.
Vojtěch Zimčík, 7.OA
