Poslední říjnový týden tohoto kalendářního roku se třída 4.C vydala na dobrodružný několikadenní výlet do Prahy. Přesný počet dní nelze blíže určit, protože návaznost podzimních prázdnin některým z nás pobyt ještě prodloužila.
Dlouho jsme se na tento společný výlet těšili, očekávání proto byla velká. Jízda vlakem proběhla zcela bez problémů, až jsme se chvílemi divili, že ostatní cestující nejsou z naší rozjařené přítomnosti nijak více znepokojeni. Po celou cestu panovala velmi vřelá nálada, dokonce jsme se i blíže seznámili s naším panem průvodčím, kterému naše přítomnost dle jeho slov „výrazně ozvláštnila pracovní dobu“.
Hned po příjezdu do hlavního města jsme se vymotali z labyrintu nádražních podchodů a metra, na hotelu jsme zanechali všechna zavazadla a bez dalšího otálení jsme se vydali prozkoumat hlavní dominantu Prahy – Pražský hrad a katedrálu sv. Víta. Večer nás čekal neméně zajímavý program – prohlídka centra pod vedením jedné z průvodkyň organizace Pragulic, která se zaměřuje na život lidí se závislostmi, zkušenostmi s bezdomovectvím a na osoby z tak trochu jiného společenského spektra, které patří k životu v hlavním městě. Troufám si tvrdit, že pro mnoho z nás toto setkání bylo velmi zajímavé a poutavé.
Další dny jsme vyplnili programem historicko-poznávacím, návštěvou Národního muzea, prohlídkou Židovského města, hromadou gastronomických prožitků nebo Neviditelnou výstavou, kde jsme na vlastní kůži mohli zažít pocity nevidomých v každodenních situacích – ukázalo se, že osobně mé představy byly v tomto ohledu poměrně daleko od skutečnosti.
S naším pedagogickým doprovodem (Milan Štepita a Martin Sentl) jsme navštívili i moderní zpracování divadelního představení Hamlet ve Švandově divadle na Smíchově a odcházeli jsme z divadla vstříc dalším bouřlivým zážitkům do víru velkoměsta. Tímto bych jim chtěla za naši třídu poděkovat za organizaci a volnější sestavení programu, které nám dovolilo prozkoumat Prahu i tak trochu na vlastní pěst.
Martina Kašná, 4.C