Náš adaptační kurz byl na Králickém Sněžníku. Na místo jsme jeli luxusním vlakem a osobní autobus nás zavezl přímo k chatě. Chata byla ve skvělém stavu. Vynikající kuchyně, stálé připojení na Wi-Fi, a velmi příjemný personál. Hned po příjezdu nás personál ubytoval do velice prostorných a útulných pokojů, s fascinujícím výhledem na krásu přírody. Domácí špagety s čerstvou rajčatovou omáčkou, podle italského receptu, byly jedny z mnoha možností při výběru večeře. Areál byl plně vybaven, od kruhů až po kočky, takže jsme měli spoustu zábavy!
Hlavním cílem našeho pobytu byl výšlap na Králický Sněžník, který se konal druhý den. Po výborném Švédském stolu ke snídani jsme vyrazili na túru. Cesta do strmého kopce nebyla vůbec náročná, dokonce byla moc zábavná, všichni se celou cestu smáli a užívali. Na vrcholu nás čekaly nepopsatelné výhledy a mnoho fotek a vzpomínek. Den jsme završili zpíváním u táboráku a stmelováním kolektivu. Na ohni jsme si mnozí opekli kvalitní bio suroviny, nebo čerstvé maso. Poslední den ráno nám personál sbalil a dostali jsme plnohodnotný oběd na cestu domů. K chatě pro nás opět přijel osobní autobus a vyrazili jsme na cestu.
Ze začátku září jsme vyrazili na adapťák, a už cesta na kurz byla příšerná. Vlaky a autobusy přeplněné a chvílemi jsme v kupéčkách pomalu ani nemohli dýchat kvůli nedostatku dýchatelného vzduch.
Tento kurz byl naprostá katastrofa. Hned po příchodu do chaty nás praštil do nosu smrad zakouřených místností. Ještě ten večer jsme měli večeři, která byla tragická, stejně jako všechny jídla, která následovala. Jediné, co se dalo jíst bylo jídlo, které jsme si dovezli, ovesné kaše, které jsme si museli sami dělat, a cereálie. Do toho všeho nám po schodech chodily zablešené kočky, dokonce i v soli byly kočičí chlupy.
Po velmi krátkém spánku nás nutily vyběhnout na Kralický Sněžník, při čemž nás stalkoval nějaký starý děda. Profesorkám se ani nepodařilo uhlídat si celou třídu, takže jedna skupinka musela nasazovat vlastní životy, aby se mohla znovu shledat se zbytkem třídy. Během celého výběhu nás nutily jíst přemaštěné řízky a roztopené tatranky, no kdo by to chtěl jíst. Nakonec stejně nebylo z vrcholu Kraličáku nic vidět!
Po únavném výběhu na vrchol nás ještě nutily rozdělat oheň s mokrým dřevem za nebezpečných pracovních podmínek. Ráno nás bez pořádné snídaně převezly do blízkého, v podstatě zpustlého, městečka, z kterého nás táhly náročným terénem k bunkru, který jsme stejně viděli jen zvenku a zůstali jsme u něj jen asi 2 minuty a pak zase zpět tím hrozným terénem. Cesta domů nebyla také vůbec lehká, jen přeplněné vlaky s velkým zpožděním a nedýchatelným vzduchem. Tento adapťák byl prostě hrůza.
Bylo nám řečeno, že 3.–5. září se pojede na adaptační kurz. Ten však byl pouze zástěrkou pro to, co se s námi mělo stát. Důvodem tohoto několikahodinového náročného výšlapu na Kralický Sněžník nebyly krásné výhledy a romantická procházka, nýbrž spojení paní profesorky Mikulcové s marťany, kteří jí předali informace. Na vrcholku rozhledny se totiž nachází neviditelný vysílač, díky kterému mimozemšťani dokážou lépe posílat vzkazy a ovládat Českou republiku. Když jsme se vrátili do chaty, uspaly nás učitelky mimozemskou technologií a implantovaly nám do mozku čip a od té doby musíme poslouchat rozkazy všech mimozemšťanů na naší škole.
Na začátku školního roku se naše třída 5.OA zúčastnila adaptačního kurzu na Králickém Sněžníku. První den jsme dorazili na místo a hned po ubytování si zahráli volejbal, abychom se trochu seznámili s paní profesorkou Mikulcovou a Gureckou a užili si společný čas. Druhý den nás čekal náročnější program – vydali jsme se na celodenní výšlap na Králický Sněžník. Na vrcholu Sněžníku jsme viděli sochu slona a pramen Moravy, ze kterého jsme si doplnily naše zásoby vody. Po návratu jsme odpočívali, hráli na ukulele a zpívali u táboráku, kde panovala příjemná atmosféra. Třetí den jsme se zastavili ve Starém Městě pod Sněžníkem, kde jsme si prohlédli vojenský bunkr, u kterého nám paní profesorky přiblížily jeho historii. Poté jsme se už vydali zpátky domů.
Celý adaptační kurz se vydařil – užili jsme si sport, přírodu, spoustu zábavy i společných zážitků.